Nebojte se, nehodlám tentokrát psát v němčině. Jenom bych se ráda zmínila o koncertě našeho sboru, který se právě takto jmenoval.
Některým z vás je známo, jiným možná ne, že jsem už téměř třičtvrtě roku členkou ženského marburgského sboru. Před necelým rokem jsem se totiž seznámila s Naomi, která pochází z Japonska, kde byla učitelkou hudby a zároveň i zpěvačkou a hudbou žije i tady v Německu. Zmínila jsem si ji o tom, že hrozně ráda zpívám a v České republice jsem byla vždy členkou alespoň jedné či více schol nebo sboru. No a ona neváhala a přivedla mě do právě tohto sboru.
Tetno sbor je pro většinu jeho členů koníčkem, ale svou úrovní se jistě příliš nevzdaluje od sboru profesiálního. Náš sbormistr je povoláním sbormitsr:) a zároveň též klavírní virtuóz. Jeho manželka, která mu při vedení sboru pomáhá a zároveň též zpívá, je sólová operní pěvkyně (již v důchodu), která měla opravdu bohatou kariéru- vystupovala i v Praze a to rovnou ve Dvořákvě Rusalce, zároveň je Profesorkou hudby ve Frankfurtu. Většina členek sboru má k hudbě hodně blízko a některé přímo po stránce profesionální.
Kdybych toto vše o našem sboru věděla hned nazačátku, nikdy by mě ani nenapadlo se zeptat, zda se můžu stát jeho členkou. Naštěstí mi však Naomi nic bližšího o tomto sboru neřekla a ani se nezmínila, že si mě sbormistr po hudební stránce přezkouší. K mému překvapení jsem zkouškou prošla a byla tak přijata o do “Frauen-Kammerchor Marburg”.
Jak se již zmiňuji výše, je to ženský sbor, rozdělený na 4 hlasy: 1. soprán, 2. soprán, 1. alt., 2. alt. , mající standartně asi 20 členek. Repertoár tvoří většinou klasická hudba, i když i moderní skladby nejsou pro něj vyjímkou. Zpívá se většinou v originále, takže k mé radosti to není vždy jen němčina, ale též latina, angličtina a dokonce tento sbor vystupoval i s českými skladbami od Dvořáka a Suka, které též zpíval v originále.
Náš koncert, který se pořádal v marburgském zámku, byl tentokrát zaměřen hlavně na německé romantiky - Schumann, Schuber, Madelssohn, Brahms, ale také Grieg aj. A skladby to byly opravdu překrásné, při kterých běhal až mráz po zádech. Bohužel byly všechny v němčině, ale i tak to stálo za to. Myslím si, že jsme měli opravdu velký úspěch, poněnadž se o nás nesla jenom chvála a jeden hudební kritik se v novinách zmínil, že netušil, jaký hudební poklad se v Marburgu nachází. Byla jsem samozřejmě na to hrdá, i když největší zásluhu nese náš sbormistr, který je ve svém oboru opravdu dobrý. Při našem koncertě bylo nahráno i CD, takže kdo by si rád poslechl německé romantiky v podání našeho sboru, ráda mu CD vypálím - ale upozoňuji, že je to v němčině a pro ty, co nejsou zvyklí, to zní opravdu strašně….
Nerada bych zapomněla zmínit ještě jednu nezanedbatelnou věc, týkající se našeho sboru: ještě jsem v Německu nepotkala tak srdečné, přátelské a milé lidi, jako jsou oba sborvedoucí a také většina členek. Přestože většinou hodně tvrdě pracujeme (zpíváme:) vládne zde vždy vřelá a uvolněná amosféra a všichni jsme si blízcí. Jsem opravdu ráda, že jsem tyto lidí poznala a že s nimi můžu společně zpívat.
P.S. Kdo by mě náhodou na fotce nepoznal, tak stojím úplně vpravo. Vypadám tam však, jako bych měla o 20 kilo více, protože fotka byla v novinách upravena a natáhnuta do stran, takže já i má kolegyně úplně vlevo jsme zde bohužel hodně přibraly….